Pane trenére, po dvanácti odehraných kolech jste na prvním místě. Jak hodnotíte podzimní část sezony?
S úvodem jsem víceméně spokojený. Kromě zbytečných ztráta s Boskovicemi (prohra 3:4) a Artisem (remíza 3:3) tým šlape. Jsme na pozici, na které chceme být, protože postup je náš jasný cíl.
Koho vnímáte jako největšího konkurenta v bitvě o postup do druhé dorostenecké ligy?
Máme letos velmi silný a početný ročník. Nechci, aby to znělo namyšleně, ale máme v této soutěži jediného soupeře, a tím jsme my sami. Pokud to zvládneme v našich hlavách, měli bychom postoupit. Po většině zápasů slýcháme od soupeřů, že nám přejí postup. My víme, že už poslední dva roky vyhráváme v přípravných duelech i s týmy z vyšší soutěže, podle mě tam patříme.
V Hodoníně už se v minulosti druhá dorostenecká liga hrála?
Ano, naposledy před devíti lety. Ale Hodonín i předtím Šardice byly pravidelný účastník této soutěže dlouhé roky. Letos na to máme opravdu nachystaný ročník, který by to měl zvládnou.
Nejlepší střelec celé soutěže je s patnácti góly hodonínský hráč Michal Hromada. Jak moc důležitý pro vás je?
Je to velice zajímavý hráč, pro nás klíčový. Všeobecně dáváme hodně gólů, bohužel jich na můj vkus i moc dostáváme. Ale Michalovi se opravdu daří.
V Hodoníně pravidelně dostávají příležitost v A mužstvu i dorostenci. V minulých letech si stabilní místo v kádru vybojovali Tibor Jáger nebo Petr Bohun. Vidíte momentálně na vaší soupisce hráče, kteří mají potenciál prosadit se v Moravskoslezské fotbalové lize?
Řekl bych, že nejblíž má do našeho A týmu Vojta Vepřovský, který je typologicky velmi zajímavý hráč. Má odlišný styl hraní oproti všem ostatním hráčům, kteří hrají na šestce. Ale jsou tam i další kluci jako Hromada, Lamáček, Košutek nebo Vrzal. To jsou hráči, kteří by si k tomu měli čuchnout. Na druhou stranu si nebudeme nic nalhávat, propast mezi třetí dorosteneckou ligou a třetí mužskou ligou je na míle vzdálená. Kluci si musí pomoct nějakým hostováním v krajském přeboru nebo divizi, aby měli možnost se pak ve třetí lize uchytit. Ale to je především na jejich přístupu, je to totiž o tvrdé práce.
Jak funguje spolupráce s realizačním týmem A mužstva?
S trenérem Švantnerem velmi dobře spolupracujeme, naši hráči jsou tam pravidelně v tréninku. Na jaře si několik hráčů z dorazových ročníků dorostu zahrálo dospělou třetí ligu, pravidelně s A týmem trénovali. V provázanosti pak pokračujeme z dorostu i směrem dolů, součástí naší devatenáctky jsou zase kluci z mladšího dorostu. I tam jsou velmi zajímaví hráči.
Jak vidíte obecně situaci v dorosteneckých kategoriích našeho klubu?
Myslím, že nás v hodonínském fotbalu čeká velmi zajímavá budoucnost. Když jsem před třemi lety do Hodonína přišel, měli jsme problém složit dvě mužstva. Teď máme tolik hráčů, že jsme založili i U16. Je to především zásluha trenéra U17 Kuby Bábíčka, který za poslední rok a půl sehnal spoustu hráčů. Díky tomu máme nově U16 v okresním přeboru, ale věřím, že se nám i v této kategorii podaří postoupit, abychom hráli vyšší soutěž.
Na závěr prozraďte něco o vaší fotbalové kariéře. Kde jste trénoval, případně hrál?
Jsem Hodoňák, vyrůstal jsem kousek od stadionu U Červených domků. Jako hráč jsem prošel Hodonínem, Šardicemi a Bohemkou. Dospělý fotbal jsem hrál za Loko Vltavín, pak jsem přestal hrát a na chvilkou to ještě zkusil v Mikulčicích. S trénováním jsem začal v Břeclavi, kde jsem od mladších žáků prošel až k dorostu. Pak jsem dělal asistenta Jirkovi Pechovi v Hodoníně u mládeže a v dospělém fotbale jsem vedl A mužstvo Vacenovic v 1. A třídě. Teď už jsem čtyři sezony v Hodoníně.
