Od léta má FK Hodonín nového šéftrenéra přípravek. Zkušený kouč Tomáš Létal pro klubový web zhodnotil své půlroční působení v našem klubu a prozradil i další plány.
Tomáši, jak vnímáte od svého příchodu klub FK Hodonín?
Vnímám ho jako sportovní středisko mládeže, které si tento statut právem zaslouží. V celkovém rozvoji hráče je velmi silné v Jihomoravském kraje, myslím si, že je hned po Zbrojovce Brno druhým největším v kvalitě i zázemí.
Kde jste působil před letním příchodem do našeho klubu?
Přes pět let jsem trénoval v Hustopečích, kde už dvaadvacet let žiji. Prošel jsem tam přes školičku, předpřípravku, U9 až po U10. Takže jsem pracoval se všemi dětmi v přípravkových kategoriích.
V Hodoníně jste se kromě hlavního trenéra U10 stal i šéftrenérem přípravek. Můžete tuto roli nějak přiblížit?
Mým prvořadým cílem je zabezpečit kvalitní proces tréninku v jednotlivých kategoriích přípravek zejména v oblasti samostatného hráče, na týmovosti se pracuje až v žácích. Jsem pojítkem mezi rodiči, trenéry a dětmi. Děti se díky kvalitě komunikace sžívají s prostředím, aby se rozvíjely jako sportovci, ale i jako osobnosti. V těchto věkových kategoriích nás zajímají děti jako individuality.
V jakém věku je podle vás ideální přivést dítě poprvé na fotbalový trénink?
Pokud je u dítěte viditelný zájem o míč, je to signál pro začátek s pohybovou pestrostí. O věku se nebavíme, spíš nás zajímá, jak se dítě tady a teď k tomu má. Pokud mu u této aktivity jiskří oči a má zápal, aktuální věk není důležitý. Máme tady miniškoličku, kde jsou děti až do šesti let. V ní jde především o socializování se mezi ostatní děti. Vede ji Jarka Ralbovská se svým synem Michalem, mají svou práci založenou především na hře. Musím říct, že oni jsou nesmírně důležití lidé v prvopočátcích pro každého fotbalistu. Děti si budou celý život pamatovat, jak se ve fotbalových začátcích cítily.
Jak funguje spolupráce s ostatními trenéry napříč kategoriemi přípravek?
S kolegy trenéry a asistenty je spolupráce na velmi vysoké úrovni, z těch lidí je patrné, že je děti zajímají. Nejdůležitější je proces vývoje, kvůli němu tam jsme. Neustále se vzděláváme v co největší míře, abychom vytvářeli pro děti ten nejvyšší servis. Důležitá je role každého trenéra, který musí hned na začátku nastavit mantinely. Trenér respektuje rodiče, a rodiče musí naopak respektovat trenéra. Pokud tohle nefunguje, nelze zajistit dobré prostředí pro děti. Každý musí pochopit, že náš společný cíl je rozvoj hráče.
Pokud bych měl zmínit ještě něco, co chci dál aplikovat do naší práce, tak je to zvýšení edukace trenérů. Motivovat je k sebevzdělávání, motivovat i rodiče, aby více naslouchali trenérům. Nemusí vždy souhlasit, ale měly by naslouchat. Hodonín je známý historicky dobrou pohybovou průpravou dětí, ale chtěl bych do toho adaptovat primárně pro mladší přípravky ještě multisportovní trénink. Jsou to hry související s fotbalem v rámci výběru místa, ale jedná se například o vybíjenou, házenou, u starších dětí pak i nějaký bojový sport. V kombinace s dobrým chápáním hry můžeme fotbal posunou na ještě vyšší úroveň. Ruku v ruce s tím jde rozvoj kognitivních funkcí a gymnastiky, která je v zimním procesu v přípravkách na programu.
Půlrok je sice krátká doba, ale můžete zmínit, co se během něj nejvíce povedlo?
Myslím, že je výborně nastavený trenérský štáb. Největší úspěch za mě je v tom, že je v přípravkách skvělá parta trenérů a trenérek. To ale není moje zásluha, už jsem jen prohloubil nastavení, které tady bylo před mým příchodem.
Po skončení podzimní sezony následuje zimní pauza. Jak je to s přestávkou u dětí?
Tréninkové jednotky probíhají téměř celý rok, výjimkou jsou jen prázdniny. Ale i v tomto období děti nabádáme k pohybovým aktivitám, chceme, aby chodili ve svém volném čase ven. Když děti půjdu ven, uvidí, že někdo prolézá prolézačky, někdo šplhá na laně, někdo staví bunkr, někdo si kope, nebo jezdí na kole či bruslích. Velmi často se pak nechají inspirovat k pohybové aktivitě. Ale musí to děti chtít, my dospěláci jim jen poskytněme příležitost.
Trenére, děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho zdaru do další práce!
