Novou posilou FK Hodonín se stává záložník Aleš Kočí

Pár dnů před začátkem nové sezony přichází do Hodonína střední záložník Aleš Kočí. Čtyřiadvacetiletý fotbalista k nám míří na hostování z druholigové Vysočiny Jihlava.

Kočí hrál v mládeži za celky Radkovic, Hrotovic, Třebíče a dorostenecké kategorie prošel ve Slovácku. Tam také odehrál tři sezony v MSFL za rezervu Slovácka. Loni přestoupil do Jihlavy, kde však stihl odehrál ve druhé lize jen dvě utkání.

K našemu mužstvu se připojil v rozběhnuté letní přípravě a stihl odehrát i přípravný duel. Nyní už je plně připraven hájit barvy našeho klubu v nadcházejícím ročníku třetí ligy.

Aleši, jak se zrodil tvůj příchod do Hodonína?

Spojili jsme se s panem Švantnerem, který mě oslovil ohledně hostování v Hodoníně. Sedli jsme si, popovídali si o tom a domluvili se. Oběma stranám to dávalo smysl.

Co tě do Hodonína nalákalo?

Dřív jsem MSFL hrál, takže vím, že Hodonín má kvalitní mužstvo a pravidelně hraje v horní polovině tabulky. Loni hrál dokonce o postup. Trenér mi představil vizi klubu a já chci být součástí těchto plánů.

Kde se na hřišti nejlíp cítíš?

Primárně hraju defenzivnějšího středního záložníka, ale jsem univerzální. Zahraju krajního obránce nebo i desítku pod hrotem. Dřív jsem nastupoval i na stoperu.

A kam s tebou počítá trenér Švantner?

Bavili jsme se o tom, že bych měl hrát na šestce. Ale v případě potřeby zaskočím, kde bude potřeba.

Jak se v našem klubu cítíš po svém příchodu?

Aklimatizoval jsem se dobře, i kabina mě rychle vzala. Kluci jsou super, tréninky jsou na velmi dobré úrovni. Takže jsem spokojený.

Jaké máš osobní cíle pro novou sezonu?

Vzhledem k tomu, že jsem toho v minulém ročníku v Jihlavě moc neodehrál, tak chci mít větší zápasovou vytíženost. Ale věřím, že Hodonínu hlavně pomůžu, doufám že to půjde na hřišti poznat. A když přidám nějaké čísla, bude to super.

Odkud budeš do Hodonína přijíždět?

Jezdím z Brna, ale je nás tady takových víc. Jezdím s Danem Jamborem, Martinem Sedlákem a Matějem Novotným.

Znal ses z některými kluky v kabině už dřív?

Jasně, nejvíc s Tomem Vincourem a taky s Perňou, s oběma jsem hrál v béčku Slovácka. S Vincim jsem si před prvním tréninkem i psal, ptal jsem se ho na nějaké věci. Ale i ostatní kluky z nám jako soupeře ze hřiště.

V poslední sezoně jsme hráli až do posledních kol o postup. Lákají tě postupové ambice?

Člověk by si měl dávat vyšší ambice. V hlavě postup určitě je, ale primárně jsme týmově nastavení na vítězství v každém zápase, až sezona ukáže, jak na tom budeme.

Hned první zápas sezony nás v sobotu čeká proti tvému bývalému klubu – Slovácku B. Jak se těšíš?

Je to pro mě trošku peprnější, ve Slovácku jsem strávil celý dorost a pak pár let v béčku. Mám určitě větší motivaci se ukázat. Znám tam ještě nějaké kluky, ale už je jich tam i hodně nových. Každopádně se těším hodně.